Irsko 2023
(Erasmus+, reg. číslo 2021-CZ01-KA122-VET-000019954)
Po 2 týdnech praxe v lotyšské Rize loni v červnu/červenci se letos v květnu v rámci projektu Erasmus+ vypravilo na praxi do irského města Sligo 15 studentů 3. ročníku. Letadlo společnosti Aer Lingus nás dopravilo z Vídně do Dublinu, odkud jsme přejeli autobusem přes celé Irsko, z východního pobřeží na západní. Už cestou jsme pochopili, proč se Irsku říká zelený či smaragdový ostrov a skoro jsme se dopočítali oněch pověstných Forty Shades of Green z písničky Johnnyho Cashe.
Sligo má asi 20.000 obyvatel a jeho název je odvozen od keltského výrazu pro „mnoho mušlí“. A skutečně, pláže divokého atlantického pobřeží jsou nedaleko od města a dá se tam snadno dojet autobusem městské dopravy. I krajina s množstvím megalitických monumentů a zvláštními stolovými horami kolem města je fascinující, stejně jako nedaleké útesy Slieve League, jedny z nejvyšších v Evropě. Přírodní krásy tohoto kraje ve svých básních zvěčnil slavný irský básník a nobelista William Butler Yeats. V nedalekém městečku Ballina se narodila první prezidentka Irské republiky Mary Robinson a také odtud pochází rodina současného amerického prezidenta Joea Bidena. Přírodní krásy západního Irska uchvacují i filmaře, točily se zde Star Wars i Harry Potter.
Náš pobyt v Irsku zajišťovala organizace Your International Training, která realizuje praxe studentů v programu Erasmus+ na celkem pěti místech v Irsku, o které je po Brexitu mezi evropskými školami obrovský zájem.
Celý projekt zahraničních praxí studentů odborných škol organizuje v ČR Dům zahraničních služeb MŠMT v rámci programu Erasmus+ z grantu Evropské unie. Naší škole se programu Erasmus+ daří, kromě covidové přestávky posíláme na zahraniční praxe více než 20 studentů ročně už od r. 2019. Z grantu se studentům hradí veškeré cestovní, pobytové a organizační náklady, takže účastníci nemusí platit vůbec nic.
O zkušenostech našich studentů z praxe v Irsku si můžete přečíst zde:
Kateřina:
S mými spolužáky ze školy jsme pracovali v menším městečku jménem Sligo. Byli jsme rozděleni do různých firem do 4 skupin po 3-4 lidech + já jsem pracovala sama.
Pracovala jsem ve firmě jménem Sligo Kitchen Centre, což už podle názvu můžete poznat, se zabývala navrhováním a sestavováním kuchyní.
Teď vám popíšu jeden z mých pracovních dnů. V 9 hodin ráno jsem přijela do práce, kam mě pan šéf pustil a povídali jsme si cestou do jeho kanceláře. Pan šéf Peter pracoval sám, proto mohl vzít jen jednoho studenta. V jeho kanceláři jsme se posadili a povídali dál, zatímco si Peter prohlížel své maily. Poté mi pověděl, co je dnes v plánu. Tento den jsme měli domluvenou schůzku u klientky doma, která chtěla zrenovovat celou kuchyň. Předtím jsme dopočítávali rozpočet kuchyně s ostrůvkem do většího bytu mladého páru. Když rozpočítáváte kuchyň, překvapilo mě, že se tam započítává úplně všechno. Každý šroub, každá destička každá rukojeť nebo klika, doprava je samozřejmá a mnoho dalšího. Po dokončení rozpočtu jsme si dali pauzu na svačinu a čaj. Po pauze Peter zavolal klientce, zda s námi počítá po 11. hodině. Klientka nám odpověděla, připravili jsme si věci jako metr, papír, desky, tužku a katalog s různými návrhy dřeva či jiného materiálu a vydali se za ní na kraj města. Paní klientka Jackie nás mile přivítala a zavedla nás do její kuchyně. Peter se s klientkou bavil o její představě o nové kuchyni. Já jsem tam stála a pozorovala, jak to chodí a na co se ptal. Po diskuzi o její představě jsme kuchyň změřili a zapsali všechny potřebné informace a poté se zeptali Jackie, zda má nějaké připomínky či jestli chce nějaké věci tak, jak tam byly předtím. Zde jsme byly zhruba hodinu, a když jsme přijeli zpět do kanceláře, byl akorát čas na oběd. Po obědě jsme diskutovali o schůzce a ptal se mě, zda jsem vše pochopila. Poté jsme se rozhodli hrubě načrtnout návrh její nové kuchyně. Když jsme s tímto skončili, Peter mi ukázal, jak pracuje ve speciálním programu na počítači, který se zabývá navrhování kuchyní. Kolem třetí hodiny musel Peter odjet pryč. Řekl mi, že si klidně můžu v programu pohrát a vyzkoušet si ho a také mě požádal, zda bych nezkusila načrtnout pár návrhů jedné kuchyně v jeho showroomu. Toto jsem stihla udělat a poté jsem musela už odejít na 17. Hodinu na autobus. Tak tady to máte. Můžu říct, že jsem takovouto práci úplně nečekala, ale byla zábavná.
Co bych vám mohla dále povědět o Irsku? Je to opravdu úžasná země s nádhernou krajinou. Lidé tu jsou velice milí, až mě to mile překvapilo. Měli jsme s ostatními holkami skvělou rodinu, se kterou jsme si každý večer povídali a dozvídali zajímavé historky o okolí a návrhy na další výlety, kdybychom se někdy vrátili. To určitě plánuji se znovu vydat do Irska, velice mi přirostlo k srdci. Děkuji naší škole a projektu Erasmus, že jsem se mohla účastnit a za skvělé zkušenosti, které se budou v budoucnu hodit.
Jakub:
Svou dvoutýdenní praxi jsme měli tu možnost vykonat ve firmě Sligo Plant Hire. Jedná se o firmu zaměřující se na výstavbu novostaveb, v době naší mobility se zde pracovalo na složité zakázce čítající několik desítek bytových jednotek. První den naše práce spočívala v úklidových pracích a vyklízení rozpracované stavby. Od druhého dne až po zbytek praxe jsme pak byli pomocníky týmu zedníků. Přenášeli jsme betonové cihly, maltu a další materiál; pomáhali se zděním nosných stěn a s povrchovou úpravou zdí. Během těchto dvou týdnů jsme byli ubytováni v milé hostitelské rodině, která se s námi po celou dobu živě bavila, zajímala se o naši zemi a kulturu, dokonce nás vzala na vyhlídkovou jízdu po městě a okolí.
Adéla:
Na dvoutýdenní stáži v Irsku jsem měla možnost pracovat ve firmě Engineering Documentation Ltd. která se nacházela ve městě Sligo. Než jsme ale měli možnost začít práci jako takovou, hned první den jsme absolvovali bezpečnostní kurz zakončený testem, bez kterého bychom v Irsku nemohli pracovat. Další dny v prvním týdnu nás učila jedna mladá slečna v programu Revit, který právě v této firmě využívají. Ač je to nepředstavitelné, tak nás doopravdy dokázala naučit za ten krátký čas většinu funkcí. Během dalšího týdne už jsme každý sám pracoval na vlastním projektu. Naším úkolem bylo vytvořit model budovy pomocí geodetického skenu který už byl předem předpřipravený. Dle mě to byla skvělá zkušenost, kterou nelze jen tak získat. O víkendu jsme měli dva výlety. Jeden den jsme byli na Slieve Leauge, což je jeden z nejvyšších útesů v celé Evropě, a v městě zvaném Donegal. Další den jsme byli jen poblíž Sliga, i to byl nádherný zážitek. Celkově tuto praxi hodnotím velice kladně. I když to byly jen dva týdny, dalo mi to do života spoustu zážitků a nových zkušeností a vědomostí nejen v anglickém jazyce a doufám, že v budoucnu budu mít možnost znovu vycestovat s programem Erasmus.
Marcel:
Můj pracovní den v Irské firmě Sligo Plant Hire začínal snídaní v 7:00 v hostitelské rodině, sbalení věcí do práce a odchodem na nedalekou autobusovou zastávku. Na staveništi jsem většinou dorazil kolem 8:30. Práce začínala od 9 hodin do 5 hodin odpoledne. Mojí náplní práce bylo většinou udržování pořádku na stavbě. Někdy jsem dostal i za úkol přenášet stavební materiály, posekat trávu nebo složit kancelářský nábytek. Na stavbě byla velká většina pracovníků vstřícná a přátelská. Po práci jsem se vrátil do hostitelské rodiny na večeři okolo 18:00. Poté jsem s kamarády šli znovu ven poznávat město Sligo a jeho okolí. Vrátit jsme se museli do 21:00, naší „večerky“. Hostitelská rodina byla velmi příjemná, hned první den po příjezdu nám nabídli komentovanou prohlídku Sliga.
Naší zahraniční stáž v Irsku hodnotím kladně. Největší nadšení jsem měl ale spíše z poznávání cizí země než z nově nabitých zkušeností. Irskému dialektu angličtiny jsem stěží rozuměl, ale alespoň malý pokrok jsem u sebe zaznamenal. V oboru stavebnictví jsem získal zkušenosti z pozorovaní, například při hloubení výkopů pro vodovod nebo elektrické kabely. Víkendové výlety byly za mě moc pěkné a nezbytné pro poznání krásy Irska.
Rád bych se znovu účastnil takové praxe i v jiných zemích. Nakonec bych chtěl poděkoval našim učitelům za velkou podporu a úsilí se zajištěním projektu.
David:
Pracoval jsem ve společnosti Sligo Plant Hire, která se podle mého názoru nachází v největším rozkvětu. Můj první pracovní den začal ve středu v 8:30 a končil v 17:00. Během tohoto dne jsem se zabýval uklízením již postavených domků. Každý den jsem upřednostňoval chůzi pěšky, protože ve městě nebylo moc rozvinuté hromadné dopravy.
V průběhu zbývajících šesti pracovních dnů jsem se zabýval zděním nosného zdiva z betonových bloků a následnou izolací stěny. Práce na zdění nosného zdiva zahrnovala správné namíchání malty, přípravu betonových bloků pro zdění, nanášení malty na bloky pro další vrstvu bloků a jejich následné vyrovnání do vodováhy jak horizontálně, tak vertikálně.
Mezi pracovními týdny nám organizace naplánovala výlet do přírody. Nakonec došlo k lehkým změnám v plánu výletu z neznámých důvodů. Nicméně z šesti navštívených míst se mi nejvíce líbil Glencárský vodopád a návštěva útesu.
V pátek jsme měli setkání s organizací, kde jsme společně zhodnotili celkový průběh projektu a vyjádřili, co se nám líbilo a nelíbilo. Následující den jsme měli volno, což byl zároveň poslední den ve Sligu. V půlnoci jsme se vydali na letiště, odkud jsme poté odletěli zpět do naší země.
Jakub B.:
Po příjezdu do města Sligo v Irsku jsme byli ubytováni do hostitelských rodin. Následující dva dny probíhali kurzem bezpečnosti a uvítací schůzkou s osobou, která měla náš celý pobyt na starost.
Náš běžný pracovní den probíhal tak, že jsme vstávali v 7:30 a šli 300m na autobus v 8:00, který nás dovezl cca 15min od naší práce. Pracovali jsme v Sligo Plant Hire a běžným úkolem bylo uklízení domů nebo přenášení materiálů, které nám zadával nadřízený. Postupně se den od dne pracovní úkoly zlepšovaly a měli jsme možnost sekat zahrádky dokončených staveb pomocí sekačky a křovinořezu. Jiné dny jsme pomáhali skupině pracovníků s potrubím a víme, jak se staví např. revizní šachta nebo vodoměrná soustava. Konec pracovní doby byl v 17:00 a následně jsme se spolužáky využívali volného času a domu jsme dorazili před 18:00. Naše hostitelka nám vždy oznámila, že večeře bude v 18:00 a nakonec po dlouhém čekání tradičně byla v cca 19:30. Večerku jsme měli stanovenou na 21:00, což nás velmi omezovalo a s tímto režimem jsme skoro neměli možnost poznat krásu města a zejména jeho okolí.
Mé hodnocení je určitě pozitivní, jelikož Irsko je krásná země a takovou možnost nemá každý. Angličtina byla nejvíce využita na staveništi a pracovní zkušenosti se nám určitě rozšířily.
Rostislav:
Ráno jsem se vzbudil v hostitelské rodině. Po snídani jsem se vydal na 9 hodinu do práce, kde jsem přišel do tréninkové místnosti. Zde nás zaučovali se softwarem jménem Revit, se kterým se ve firmě pracuje. Zaučovali nás na modelování hotelu. Za jeden pracovní den se nám podařilo zdolat část zaučovací knížky. Po skončení v práci jsme měli volný čas, nastala příležitost prozkoumávání města. Kolem 7-8 hodiny večer byl čas na večeři.
Fára:
Během mé dvoutýdenní praxe jsem pracoval ve firmě Sligo plant hire, která se zabývá hlavně zemními pracemi, chodníky, přístupovými cestami ale funguje i jako půjčovna stavebních strojů, jak je z názvu firmy řečeno. První den jsme měli školení o bezpečnosti práce na staveništi neboli „safe pass“, díky kterému jsme mohli následně na stavbě pracovat. V porovnání s Českou republikou je v Irsku bezpečnost až na prvním místě. První i druhý týden jsme pracovali na vcelku rozsáhlé stavbě, kde se stavělo celé sousedství rodinných domů pro více než 60 rodin. Novostavby, které se tam stavěly, byly typu řadový dům s cihelnými obklady a na naše poměry menší a skromnější. Stavba byla od našeho bydlení asi půl hodiny pěšky. Docela hojně jsme si půjčovali sdílená elektrokola, která nám častokrát ušetřila čas a kroky. Měli jsme osmihodinovou pracovní dobu, která začínala kolem půl deváté a končila v pět hodin. Po práci jsme chodili objevovat centrum města, které sice nebylo nijak veliké, zato bylo plné tradičních irských hospůdek. O víkendu jsme měli výlet na jedny z nejvyšších útesů v Evropě, které opravdu stály za návštěvu. Celkově praxi hodnotím velmi kladně, a to hlavně kvůli hostitelské rodině, která se o nás starala jako o vlastní. Určitě kdyby se mi některá taková příležitost znovu naskytla tak neváhám a jedu.
Jakub L.:
Můj běžný pracovní den začínal osmi ráno. Po rychlé snídani jsem v půl deváté vyšel z ubytování a chvíli před devátou jsem byl v práci. První týden mě v práci čekal kurz modelování domů v Revitu, druhým týdnem už samostatná práce na projektu. V práci jsem si mohl kdykoliv zajít udělat kafe do kancelářské kuchyňky. Od jedné do dvou byla pauza na oběd. Díky relativně dlouhé pauze na oběd, jsme se celkem dobře seznámili s většinou lidí, jež v kanceláři pracují. Po obědě se všichni vrhli zpátky do práce až do pěti odpoledne, kdy končil pracovní den. Zpět k ubytování jsem došel okolo půl šesté. Někdy jsem se nemohl dostat dovnitř, protože hostitelé v tu dobu odešli např. se psy na vycházku. Naštěstí se většinou vrátili rychle zpět. Hostitelka nám vždy řekla, že večeře bude okolo šesti až půl sedmé, před půl osmou jsme však asi ani jednou nejedli. Když jsme po večeři chtěli někam jít měli už jsme dost často jen hodinu do doby, kdy jsme se museli vrátit. To většinou stačilo akorát tak na procházku do nejbližšího otevřeného supermarketu.
Jakub B.:
Do práce jsme přišli v 8:30, chvíli jsme seděli v kantýně a čekali na mistra, než přijde a přidělí nám práci. Většinou nám přidělil uklízení domu nebo mytí oken. Jeden den jsem výjimečně pokládal s místními pracovníky obrubník. Ze stavařského hlediska jsme se toho moc nenaučili. Ocenil bych dlouhé svačinové a obědové pauzy. V pět hodin jsme skončili v práci a šli domů. Volného času jsme si moc kvůli brzké večerce neužili.
Výlety byly moc hezké. Na rodinu si nemohu stěžovat. Paní s panem domácím byli moc hodní, vstřícní a rádi si s námi povídali. Paní domácí byla velmi vtipná a dobrá kuchařka. Určitě jsem se díky nim něco málo v angličtině přiučil, i přes to, že měli silný irský přízvuk.
Celkově se mi projekt až na naši práci a večerku líbil.
Lubomír:
Pracoval jsem ve firmě Sligo Plant Hire. Po celou dobu pobytu jsem byl na jednom staveništi ve městečku Sligo, kde probíhala výstavba nových domů.
Na stavbě na nás ráno čekal stavbyvedoucí, který nám každý den zadával práci. Náplň mé práce byla opravdu pestrá, vyzkoušel jsem si spoustu prací jako například: zametání, umývání oken, sekání zahrady, sbírání odpadků a plení plevele. Na stavbě nebyl problém se domluvit, lidé byli velmi milí a ochotní, ale co se týče stavební praxe tak mi tento pobyt moc nedal. Nemohu říct, že by se mi díky tomuto pobytu zlepšila angličtina, ale spíše mi to pomohlo se nebát komunikovat v cizím jazyce. Celkově se mi ale pobyt líbil, byla to pro mě nová zkušenost, za kterou jsem vděčný programu ERASMUS+.
Dagmar:
Během naší praxe jsme pracovali ve velmi příjemné firmě Engineering Documentation ve Sligu od které jsem já a ještě jedna kamarádka bydlely zhruba necelých 25 kilometrů, ale každý den se pro nás stavil Tony z organizace co nás měla na starost a svezl nás kousek od firmy. První týden to bylo jak škola, protože jsme měli školení v programu Revit, který má sympatické uživatelské rozhraní. Ale za úspěšný splnění školení jsme já a pár dalších lidí dostali certifikát s pracováním v Revitu o kterém se zmínili i na svých facebookových stránkách. Na další týden nám dali 3D sken všech kancelářích, které jim patřili, a my měli za úkol podle nich vymodelovat kanceláře. Následné projekty jsme si mohli ponechat, a tak máme nejen certifikát ale i hezký model kanceláří jako památku.
Jakub S.:
Moje praxe probíhala v Sligo, to je město 3 hodiny na severozápad od hlavního města Dublinu. Pracoval jsem ve firmě Sligo Plant Hire a bydlel u páru čtyřicátníků, ty nám každý den dělali večeři, zbytek jídel byl na nás. Za dva týdny stáže jsem pracoval na jedné stavbě. Hlavní naplní práce bylo uklízení na staveništi a sekání trávy. Naučil jsem se, jak vypadá stavba spojených domů. Zaměstnanci ve firmě byli ochotní, ale často jim nebylo rozumět kvůli přízvuku. Věnoval se nám syn stavbyvedoucí, kterého přízvuk byl příšerný. Celkově jsem si pobyt v Sligo užil a naučil se lépe naslouchat a přizpůsobit se přízvuku. Doufám, že se jednou zase podívám na Erasmus a poznám nové místo.
Denis:
Pracoval jsem u společnosti Sligo Plant Hire a nemám moc, co zajímavého popisovat. Nejzajímavější byl asi den, když jsme byli přiděleni na štukování spár k několika lidem, u kterých jsme později zjistili, že jsou Slováci. Také zajímavé bylo, když jsem pomáhal zarovnávat beton v základových patkách. Další dny vypadaly pouze jako “podej tohle, polož to tam, ukliď tohle”. Ačkoliv mistr, který nás měl na starost se snažil najít nějakou dobrou práci, i tak jsem tam měl záživný možná 1 den ze všech.
Přesto všechno jsem rád, že jsem měl možnost podívat se do Irska a zlepšit svoji angličtinu. Viděl jsem spoustu krásných míst a potkal spoustu přátelských lidí.
Lotyšsko 2022
Na další praxi vyrazili naši studenti do Rigy. Vzhledem k mezinárodní situaci jsme dlouho nevěděli, zda se praxe uskuteční, ale nakonec se vše zdařilo. A byli jsme za to moc rádi. Riga nás přivítala krásným letním (až tropickým) počasím. Studenti byli ubytováni v samém centru historické části města, ve třech velkých apartmánech vzdálených od sebe asi 10 minut chůze. Vlastní praxe probíhala ve třech firmách. Tříčlenná skupina pracovala přímo v centru města na rekonstrukci cirkusu, druhá čtyřčlenná skupina dojížděla tramvají v rámci širšího centra města na stavbu velkého bytového komplexu a třetí skupina jezdila vlakem do městečka Ogre, kde pracovala na dvou menších stavbách. Práce zpravidla končila kolem 15. hodiny, vzhledem k dlouhým letním dnům byl dostatek času i na výlety k moři do letoviska Jürmala nebo poznávání samotného města. Stravování bylo individuální. Studenti měli karty do sítě restaurací Lido a hotové peníze na nákup potravin na snídaně a obědy. Tady se projevila kreativita jednotlivých skupin. Na jídelníčku tak byly palačinky, lívance, těstoviny, kuřecí maso v různých podobách, saláty a další. Oříškem byla najít v lotyšském supermarketu kvasnice, ale i to se zdařilo.
Myslím, že celý pobyt si všichni užili, krásné počasí k tomu určitě přispělo. Všichni studenti byli velmi samostatní, zodpovědní, kromě nadměrné váhy jednoho kufru na letišti vše proběhlo bez problémů.
O projektu informovala i firma Limeni
A dojmy studentů z praxe?
Míra:
Pracoval jsem ve firmě Limeni, která se zabývá podlahářstvím, pokládání podlah, podlahové topení, izolace atd. Firma sídlila v centru Rigy, takže jsme nemuseli nikam daleko dojíždět. Celé dva týdny jsme pracovali na bytovém komplexu, kde bylo mnoho bytů, tudíž jsme měli práce až nad hlavu. Začínali jsme vyklízením děr, ze kterých vedli trubky pro radiátory, následně jsme je zaizolovali a poté zalili betonem. Náš šéf mluvil plynule anglicky, takže jsme se v pohodě dorozuměli, avšak dělníci na stavbě byli většinou z Ruska, tudíž jsme si s nim moc nepokecali. Riga je krásné město a jsem strašně rád, že jsem se něčeho takového zúčastnil. Jestli se Vám taková možnost naskytne, určitě neváhejte, nebudete litovat.
Vít:
Pracoval jsem ve firmě Limeni. Firma se zabývá podlahářstvím (podlahové topení, izolace, zalití betonem, a pokládáním podlah). Firma sídlila přímo v Rize, takže jsme se nemuseli nikam daleko dopravovat. První den nám náš šéf, který uměl plynule anglicky, ukázal celé staveniště a vysvětlil nám naši práci na celé dva týdny. Jelikož se jednalo o velký bytový komplex s mnoha byty, bylo proto dost práce. Naše práce však nebyla dělat celé podlahy, ale vyčistit díry u trubek které vedly k radiátorům, následně je zaizolovat a poté vylít betonem. Na stavbě pracovalo přes padesát dělníků z toho skoro všichni byli z Ruska a tak se s nimi nedalo nijak dorozumět. S prací jsem byl spokojen a byl jsem rád že jsem se i něčeho přiučil. Navíc jsme o víkendech jezdili na výlety a nebo jsme po práci jeli k moři se vykoupat.
Šimon:
Na naší dvoutýdenní praxi v Lotyšsku jsem pracoval v menší firmě. Vždy jsme pracovali mimo Rigu, takže jsme se do práce dostávali vlakem. Vždycky jsme vystoupili ve městě Ogre, odkud nás zaměstnanci vozili na stavbu. Celkem jsme vystřídali 3 stavby. Náplň naší práce bylo hlavně natírání, podávání, řezání, zametání a také sundávání staré krytiny. Na pracovišti nás občas naučili i nějaká Lotyšská slova a mi je i nějaká Česká. Práce byla poměrně jednoduchá a občas i zábavná.
Praxi hodnotím kladně
Vanessa:
Během dvoutýdenní praxe v Lotyšsku jsem pracovala ve firmě jménem Limeni společně s dalšími spolužáky. Tato firma se zabývá hlavně podlahami. Pracovali jsme na stavbě sedmipodlažního komplexu v Rize. Naše náplň práce po dobu dvou týdnů byla čištění následné izolování a betonování děr, kterými vedly trubky na topení. Celou dobu nás měl na starost náš šéf, který nám práci vysvětlil a i ukázal. Společně se spolužačkami jsme bydlely na apartmánu. Také se mi líbily výlety, které byly pro nás připravené o víkendech. Celkově se mi pobyt v Lotyšsku líbil a jsem ráda, že jsem mohla jet přineslo mi to spoustu zážitků a zkušeností, jako například se více osamostatnit a nebo jenom procvičit angličtinu. Určitě bych ráda zase s Erasmem v budoucnu někam vycestovala.
Ondřej:
V Lotyšku jsem pracoval v malé firmě , která měla asi 6 zaměstnanců a sídlila ve městě Ogre hodinu cesty od hlavního města Lotyška Rigy.
Můj pracovní den vypadal tak že jsem se společně se svými dalšími spolužáky sešel na hlavním nádraží, odkud nám jel vlak do práce. Po hodině cesty jsme vystoupili v nevelkém městě Ogre kde na nás na parkovišti čekal pracovník, který nás dovezl na stavbu. Za 14 dní pobytu jsme vystřídali tři stavby na kterých probíhala rekonstrukce střech. Naši náplní práce byli různé pomocné a neodborné práce. Jako je podávání střešního materiálu, řezání latí, sundávání staré krytiny, ale i zametání. Práce nebyla velmi náročná, ale bylo jí dostatek. Ve tři hodiny odpoledne pro nás přijel opět pracovník, aby nás odvezl na vlak zpět do Rigy.
Praxi hodnotím kladně, především proto že jsem se naučil novým pracovním postupům. Ale i z důvodu, že mě práce bavila.
Emma:
Na dvoutýdenní stáži v Lotyšsku jsem pracovala ve firmě Herkules team, která sídlila kousek za hlavním městem Riga. Je to menší rodinná firma, která se zaměřuje na rekonstrukce a výstavby rodinných budov.
Během dvou týdnů jsem spolu s ostatními žáky navštívila dvě stavby v malém městečku. Každý den jsme museli dojíždět vlakem (cca 45 minut) až do Ogre, kde na nás před nádražím vždy čekal někdo z firmy a autem nás dopravil přímo na staveniště. V prvním týdnu jsme pomáhali na stavbě rodinného domku, natírali jsme dřevěný přístřešek pro auta, rozebírali lešení a uklízeli pracovní plochy. V druhém týdnu jsme pomáhali vyměnit střechu na starším rodinném domě, ve kterém bydlela moc milá paní staršího věku, která nám poslední den naší praxe nechala dovézt za odměnu pizzu.
Praxe i pobyt v Lotyšsku jsem si velmi užila a doufám, že budu mít znovu tu možnost podívat se někam do cizí země a učit se novým věcem s Erasmem.
Jakub
Moje praxe probíhala v Ogre, to je město blízko hlavního lotyšského města Riga. Pracoval jsem ve firmě Hercules team. Za dva týdny jsem byl na 3 stavbách. Hlavní naplní práce bylo sundávání a pokládání střešní krytiny. Naučil jsem se jak se skládá lešení a jak funguje nastřelovací pistole. Zaměstnanci ve firmě byli chytřejší a více přátelští než jsme mohli čekat, takže vytvořili super prostředí. Věnoval se nám syn šéfa, který byl v našem věku a byl ochotný skočit jak pískneme. Celkově jsem si pobyt v Rize užil a přiučil jsem se spoustu věcí. Doufám, že se jednou zase podívám na Erasmus a poznám nové místo.
Barbora
Pracovala jsem ve firmě Herkules team. Je to malá firma, která se specializuje na rekonstrukce a stavby rodinných domů se sídlem v Ogre, vzdálené 30 kilometrů od Rigy ( tam jsme bydleli). Každý den jsem na praxe dojiždeli vlakem. Na vlakovém nádraží na nás čekal někdo z firmy, kdo nás odvezl na staveniště. Za dva týdny jsme byli na dvou stavbách. První byla stavba malého rodinného domku. Naší prací tam bylo natírání dřevěných částí přístřešku na auta a uklízení před předáním stavby. Na druhém místě jsme pomáhali s výměnou střechy. Tam jsme si zkusili práci přímo na střeše a také jsme natírali.
Z počátku se nám zdálo, že dojíždění bude velká nevýhoda, ale nakonec jsme byli rádi za to, v jaké firmě jsme.
Natálie
V Lotyšsku jsem pracovala ve firmě s názvem Limeni, tato firma na stavbě plnila funkci subdodavatele pro výrobu podlah. Pracovali jsme na velké stavbě bytových domů nedaleko centra města. Na stavbu jsme jezdili tramvají a cesta trvala přibližně 10 minut od místa, kde jsme byli ubytovaní. Za úkol jsme dostali dokončení podlahy kolem trubek určených pro topení. Kde jsme pokládali izolaci a následně jsme si sami míchali beton, který jsme na izolaci pokládali. Zaměstnanec firmy Limeni, co nám práci vysvětloval byl velmi milý. Když jsme měli s něčím problém, byl ochotný vše hned vyřešit a pomoct nám. Ne vždy se dalo všude domluvit anglicky, protože v Lotyšsku lidé mluví hlavně lotyšsky ,ale všichni byli velmi vstřícní a vždycky se dalo nějakým způsobem domluvit. Jsem ráda že jsem měla možnost na praxi jet a myslím že mi to dalo hodně nových zkušeností do života.
Ondřej Š.
Během mé dvoutýdenní praxe v Lotyšsku jsem měl šanci pracovat na rekonstrukci jednoho z nejstarších cirkusů v Evropě. Pracovali jsme v Rize, ve které jsme měli i ubytování. Byli jsme v centru starého města, takže jsme to měli všude kousek a do práce asi 10 minut pěšky. Na stavbě jsme pracoval s dalšími dvěma kamarády. Náš stavbyvedoucí Arthur nás se vším seznámil a vysvětlil, co máme dělat. Po většinu času jsme odstraňovali staré kabely, trubky či zábradlí na schodišti. V Rize mě to moc bavilo a myslím si, že jsem se tam naučil spoustu nových věcí, ico se týče angličtiny.
Matěj
Pracoval jsem ve firmě, která se zabývala opravou a rekonstrukcí budovy cirkusu v hlavním městě Lotyšska, Rize. První den jsme měli krátkou prohlídku stavby kde nám mistr, který mluvil plynule anglicky, vysvětlil, co budeme následujících čtrnáct dní dělat. Pracovali jsme v prostředí, kde bylo převážně Lotyšů a Ukrajinců, takže jsme si popovídali akorát s naším mistrem Arthurem. Naše náplň práce bylo odstraňování starých kabelů vezdi, sundávání trubek a plechových boxů, ošetřování betonu od mechu a trochu jsme i pouklízeli na stavbě. Kromě práce jsme měli také spoustu volného času, tak jsme si mohli užít odpoledne u moře nebo zkoušením uvařit něco k jídlu. O víkendech jsme měli výlety a občas i nějakou večerní zábavu.