Obsáhlý předmět, který je vyučován od 1. do 4. ročníku. Studenti se seznámí s potřebami a účelem mapování, s obsahem a rozdělením map, s historií a vývojem metod v mapování a současnými mapovými díly. Dále se seznámí se základy a postupy potřebnými k tvorbě mapy. Předmět je součástí profilové části maturitní zkoušky Mapování a katastr nemovitostí.
V prvním a ve druhém ročníku jsou žáci seznamováni s nejstaršími mapovými díly a s počátky mapovacích prací na našem území. Dále s obsahem map, jejich rozdělením a geodetickými a kartografickými základy map. Podrobně je probrán terén, jeho vznik, vývoj, vyjádření a způsoby zobrazování, a také výškopisné mapování
Ve třetím ročníku je obsahem výklad zobrazovacích základů, jejich vývoj do současnosti a to hlavně základů polohových a výškových, základních i podrobných. Dále jsou probíráno státní mapové dílo.
Ve čtvrtém ročníku jsou pak žáci seznámeni s postupy polohopisného mapování s orientací na katastr nemovitostí. Podrobně je proveden výklad problematiky katastrální mapy. Výrazná je zde již mezipředmětová vazba na předmět Katastr nemovitostí.
Způsob hodnocení
ústní zkoušení - váha známky 100 %
písemný test - váha známky 100 %
iniciativa a zájem o předmět, práce v hodině - váha známky 50 %
domácí úkol / úloha - váha známky 33 až 50 %
Domácí úkol nebo zadaná úloha neodevzdaná v termínu bez omluvy může být hodnocena nedostatečně.